Upřímně?

Pracovat jako tvůrce obsahu na sociální sítě může být cesta dlážděná do pekel. A i když s klientem nejedete zrovna kvantitu, stále je v uvozkovkách potřeba ten stejný produkt zachytit tisícem a jedním způsobem.

To se pak nejdřív začne kouřit z hlavy.

A pak vyhoříte úplně. 🔥🔥🔥

Pro ty, co někdy řešili obdobný problém se zacyklením/ztrátou inspirace/nedostatkem energie, jsem dal do kupy pětici tipů, která jako social media specialistovi pomáhala mně.

A kterou se snažím vtisknout do hlav všem novým juniorům u nás v Socialsharks.

1) Přinese tvá kreativa někomu něco?

Užitek je asi největší svízel sociálních sítí. Obsahu je na Facebooku i Instagramu až moc. A na jeden skvělý užitečný příspěvek připadají dva, na kterém se produkt válí ve sněhu, protože před agenturou zrovna napadlo. 🌨🌨🌨

Předtím, než se začnete pachtit s přípravou příspěvku, ať už jde o fotku na Instagram nebo článek na obsahový web, zeptejte se sami sebe upřímně: přinese váš výtvor někomu něco?

Nemusí to být žádná raketová věda.

Stačí poradit, inspirovat, ukázat něco nového. Úplně relevantním účelem je dokázat uživatele pobavit dobrým humorem. Koneckonců, jsme přeci národ vtipálků.

Ten úplně nejlepší případ je pak takový, když kreativa přinese něco uživateli i klientovi. Nejlépe peníze.

Nebo slávu.

2) Děláš to pro správnou platformu?

Tak nějak obecně se traduje, že na Facebook můžete do kreativy prsknout textaci, na Instagramu to radši nechat raw. Ta myšlenka vlastně není úplně mimo, i když jí samozřejmě k dokonalosti leccos schází.

Problém je, když dojde na Instagram Stories.

Lidi je používají, z logiky jejich názvu, jako momentální pokrytí něčeho, co se zrovna děje. Stories vyprávějí příběh, v krátkých shotech umožní uživatelům vyprávět.

Značky ale většinou nevypráví nic. Dají si do svých Stories vertikální kreativu, která by mohla vyjít kdekoliv. Bez pointy, bez návaznosti, bez prvků, které ze Stories dělají Stories.

Opravdu tohle chcete konzumovat?

3) Přináší tvůj text přidanou hodnotu?

Texty ve Facebookových kreativách se často nadužívají.

Facebook je obecně plný komiků, kteří do posledních drobností vysvětlují své fóry. Vyfotí hezky napěněné pivko na pohledném dubovém stole. A přidají k fotce text, ve kterém okomentují to, co je na obrázku očividné.

Jen si to pivo představte.

Línému kreativci už naskakuje hned několik jednoduchých asociací, které mu tam grafik vylepí do prostoru. Namátkou:

• Kdo by si dal taky jedno orosený?
  
• Někdy to chce pořádnou čepici.
  
• Není nad to pořádně vypěnit.

Nelíný kreativec ale nepopisuje to, co vidí na obrázku. Popisuje situaci, která předcházela a ve které se lidé najdou.

• Ten pocit, když se nemusíš ptát, jestli chceš další.

Nespokojit se s první asociací a nechat váš text, aby situaci povýšil do jiné, předem nezjevné dimenze, je dokonalá výhra. Dokonalým příkladem je v tomhle ohledu Tesco a jejich „I was only looking/šla jsem jen pro“ kampaň pro F&F.

Prostá copywriterská dokonalost.

4) Nesoudíš svět podle sebe a svého spolubydly?

Většina kreativců žije v Praze, nosí Happy Socks, drandí na Rekole bez helmy po chodníku, nikdy neviděla voliče Miloše Zemana na vlastní oči a čile používá Twitter.

A samozřejmě doma nemá televizi a předplácí si Netflix.

Je snadné podlehnout své sociální bublině a soudit svět dle svého bezprostředního okolí. Nikdy ale nenechte svou bublinu dostat do vašich kreativ. Pokud je Česká republika moře, vaše bublina má velikost špíny za nehty utaženého metrosexuála.

Famózně o bublinách psal před nedávnem Jaro Horváth na svém LinkedInu.

Přečtěte si to.

A vryjte si to po poumbridgeovsku rovnou pod kůži.

5) Má tvůj příspěvek vůbec právo na život?

Na konferenci Social Restart a Stratégie jsem loni mluvil o tom, jak je důležité být sám sobě kritikem.

Jen v tom případě totiž přestanete plnit content plány vatou, a začnete vyrábět posty, které mají právo na život.

Mladí specialisté si mohou toto posuzování ulehčit, pokud budou v příspěvku posuzovat čtyři základní elementy:

• brandozvedač – změní se u člověka názor na značku po zhlédnutí kreativy?
• okochytač – upoutá mě příspěvek vizuálně na první dobrou ve feedu?
• rozmnožovač – má příspěvek nějaké call-to-action?
• personalizátor – hovoříme k dané cílové skupině tak, jak je jí to blízké?

Více o těchto elementech najdete v mých slajdech.

Jen připomínám, tři ze čtyř elementů jsou must. Čtyři ze čtyř je výhra v loterii.

Je mi jasné, že život content makera nejde takhle jednoduše omezit do pěti bodů. A že opravdový checklist je mnohdy širší a komplikovanější, než aby se vešel do jedné konkrétní kuchařky.

Přesto si zkuste zapsat za uši tuhle pětici pravidel. Ještě jednou, jinými slovy:

• Odnesou si lidi něco z tvého postu? Informaci? Smích?
• Neděláš náhodou printovou reklamu na Instagram?
• Není ten tvůj text v kreativě tak nějak navíc?
• Nepotřebuješ propíchnout svou bublinu?
• Má tvůj příspěvek formální kvalitu?

Když si tohle všechno dokážete vyzelenit, bude vaše práce dávat smysl.

A bude se vám lépe dýchat.

Není zač.