Analýzy
Analýza: Černoši a imigranti pokazí sentiment, ale nemají vliv na tržby

Analýza: Černoši a imigranti pokazí sentiment, ale nemají vliv na tržby

Jediný černoch v letáku dokáže proměnit profil firmy na sociální síti v černou kroniku lidské slušnosti. O tom se přesvědčil řetězec Lidl. Jejich reakce je ovšem učebnicově správná. Rád bych budoucím generacím marketérů na datech ukázal a dodal odvahu všem, kteří váhají, že každá taková krizovka má světlo na konci tunelu.

Tleskám! Lidl ČR je největší komerční stránka na českém Facebooku a jako korporát je také svázán mnoha interními procesy (Jen naše smlouva o spolupráci měla přes 40 stran.). A když to jde tady, snad to dodá odvahu i dalším značkám. Marketing přece není jen o banerech a letácích, a jsem rád, že s tím tolik lidí souhlasí.

(pro úplnost jen uvedu, že Lidl patřil mezi naše klienty, ale komunikaci se zákazníky na sociálních sítích si vedou a vedli vždy interně a vždy velmi dobře!)

Spravujeme sociální sítě pravidelně pro více než 40 klientů a každý měsíc vyřídíme přes 10 000 interakcí. Poslední rok a půl jsme s našimi klienti zaznamenali přes 5 velkých komunikačních krizí na téma náboženství, imigranti a právě – jiná etnika. Tyto případy v Socialsharks často prezentujeme klientům jako příklad toho, jak se ke krizové komunikaci stavět.

Většinou to začíná postem na stránce nebo zprávou v médiích. Taková krizová komunikace je pro firmu dost složitá, protože nijak nepochybila, ale stejně musí čelit vlně nenávisti.

Tl;DR: Ve všech případech se nám vyplatilo postavit se na tu morálně správnou stranu a být trpělivý. Po 3 měsících si na tuto situaci nikdo nevzpomněl a ani v jednom případě to nemělo žádný dopad na tržby. Ba naopak ostatní fanoušci pak začali samotnou značku bránit.

Typický vývoj krizové komunikace (by Socialsharks)

Znázornění typického vývoje krizové komunikace na sociálních sítích.

Otázky, zda je toto úloha marketingu, rád přenechám filozofům. Vím, že real time marketing funguje a pokud existuje nějaká ekonomická hodnota, tak věřím, že se morálka stane jedním z klíčových a mnohem více zákazníky vnímaných atributů značek.

„Morálka je soukromá věc. Slušnost, je ale věc veřejná.“ 

Rita Mae Brown

Nakonec stejně zjistíte, že ten zákazník, o jehož ztrátu se tolik bojíte, není tak úplně váš zákazník. Je to jen špička ledovce. Nesmíme zapomenout, že 90% lidí pouze sleduje stránky na sociálních sítích. Naopak, historie (ač krátká) nás tady pomalu učí, pokud budete stát za určitými morálními zásadami, můžete spoustu nových zákazníků získat.

Je jednoduché pak upadnout  omyl. Pro ty z nás co znají princip See Think Do Care, tak si oslím můstkem můžeme říci, že není správné celou komunikaci stavět jen pro to 1% uživatelů, co konvertuje. Tím se připravujeme o další potenciální zákazníky. Přeci svoje morální zásady v případě krizové komunikace nesnížíte tak, aby odpovídaly názoru pár haterů? Ba naopak, je dobré toho využít. A pokud někdo s Vámi ten názor bude sdílet, tak si můžete zavázat masu dalších zákazníků. (Cpt. Obvious)

Analýza dat krizové komunikace

Rád říkám, že bez dat jsme jen lidi s názorem. Tak se na to pojďmě podívat.

Vzal jsem data (komentáře, zprávy, reakce, zmínky, příspěvky na stránce) několika největších krizových komunikací nespojených s produktem, které jsme řešili, z roku 2015 a ze začátku roku 2016 (nebyli tehdy ještě reactions) a analyzoval je (cca 4500 příspěvků za období vždy 2 měsíců).

Vývoj sentimentu v čase během krizové komunikace (by Socialsharks)

Vývoj sentimentu na stránce během krizové situace v čase (zelená – pozitivní, šedá – neurčeno, červená – negativní)

V době krizové situace dostanete zabrat (my v některých případech vytvořili za jeden den stejný počet interakcí jako za měsíc), je třeba mobilizovat všechny, co něco se sociálníma sítěmi umí, dokážou být empatičtí a neúnavně odpovídat.

Co očekávat?

  • 6,75 násobek průměru nových fanoušků za den (paradoxně tak přírůstek nových lajků převážil odliv lajků stávajících fanoušků).
  • 3x vyšší vyhledávání značky na Facebooku. (Je to dáno samožrejmě tím, že všechny tyto krize přiživovaly české zpravodajské servery.)
  • O 24% vyšší organický zásah. (i nesouvisejících příspěvků s krizovou komunikací)
  • 3x vyšší počet komentářů a příspěvků na zdi se v daném měsíci.
  • Pouze 2x větší skrytí příspěvků.
  • O 1000% vyšší hladina stresu v celé firmě.

Za nejkrizovější je vždy obecně považován první den, pak méně první týden až dva. Obecně ale doznívání této výjimečné situace trvalo max. 2 měsíce. A ve všech případech už první den začali samotní fanoušci značku bránit.

vývoj rozdílu v negativním a pozitivním sentimentu při krizové komunikaci (by Socialsharks)

Rozdíl pozitivního a negativního sentimentu v čase (s línií trendu).

Potom už si na to v podstatě nikdo nevzpomene a občas se může nějaký opozdilec objevit, ale velmi sporadicky.

Ale to nejdůležitější ani u jednoho z klientů nebyl zaznamenán pokles tržeb ani odliv zákazníků.

Rychle reagovat a mít odvahu může přinést ovoce, třeba jako v případě Lidl. Obrovská mediální pozornost a spoustu nových zákazníků a to vše díky jednomu komentáři na Facebooku!

Držím nám všem palce.

Sdílet tento článek
  • marcel

    slepymu hold brejle nepomuzou

  • Vůbec to není o rasismu. Lidé v ČR jsou naštvaní z neustálého plíživého tlačení k multikulturalismu, kterým se zalykají například Němci. Dát na leták diskontu v České republice Afroevropana (obdoba politicky korektního Afroameričana) je úlet protože smyslem letáku je přilákat zákazníka aby si oblečení koupil. V ČR přitom žije minimum Afroameričanů. Afroevropanů a ještě méně Afročechů. Takže bych předpokládal že oblečení budou předvádět rozesmátí běloši nebo Vietnamci.

    • Milan Kasal

      Oblečení prezentované černochy se objevuje v řetězcích jako H&M a spol. sakra dlouhou dobu a nikomu to včerejška nevadilo. Takže jen se ukazuje, že ti nejstupidnější lidé dokáží být též nejhlasitější. Nic víc.

    • Jsou to všechno lidi…

    • brin22

      Sorry, ale vaše argumentace pokulhává. Uvědomujete si, že modeling je práce jako každá jiná? Takže prostě modelingová agentura vzala na focení těch hadrů jednoho ze svých zaměstnanců a tím to pro ni zhaslo. A že byl zrovna černý? No a co? Vy singlekulturalisto.

    • Petr Vaňkát

      Já mám dojem, že jsou to stále lidi. V biologii nás kdysi učili, že příslušnost k jednomu druhu se nejlépe potvrdí nebo vyvrátí schopností se pohlavně rozmnožit či v případě různých ras křížit, chcete-li. Jinými slovy ten pán na obrázku je stejně člověk jako vy, pane Novotný. Ať se vám to líbí nebo ne (na což máte v obou případech samozřejmě právo). A tudíž touto optikou nevidím smysl pozastavovat se nad tím, že Lidl pro svůj materiál propagující lidské oblečení použil člověka. Já bych se spíš pozastavil, kdyby do lidského oděvu navlékli třeba tygra. Už jen za ty koule ho do toho zkusit nacpat. A nebo třeba kus dřeva. Případně vola…

  • Super článek! Mám trochu BTW (za coř se omlouvám) dotaz, ale na kterou stranu by ses postavil v tomto případě: https://twitter.com/divani/status/721389218958860288. Podotýkám, že já jsem zde ten kritizovaný jakožto spoluorg. Barcampu.

    • Tomas Pflanzer

      Já se v té „kauze“ postavil za holky, které tancují twerk. Kamarádka ho i vyučuje. Tenkrát mě to stálo pár desítek dámským followerek. 🙂

    • Nedokážu odpovědět za Petra, ale nabídnu svůj pohled, jako někoho, kdo (mimochodem, stejně jako Chief Shark) tancoval:
      Tanec se vždycky skládá z kroků, které odpovídají rytmu hudby a ty se potom různě variují, přičemž každý složitější krok vlastně představuje nějakou jinou činnost a často se podle ní ten krok jmenuje. V latině tak existuje třeba „turecký ručník“, ve swingu „opilý námořník“, „spank-the-baby“, apod. Když se na to budu dívat tímhle pohledem, to, co nám zobrazuje twerk je vlastně jenom, exklusivně… imitace soulože.
      S tímhle vědomím je potřeba tu otázku posuzovat a ptát se, jestli je vhodné, aby na akci, která má podpořit ženy v oboru, byly ženy představovány jako objekty sexuální fantazie „ajťáků“. A nebudu říkat, jestli měly, nebo ne. To už nechám na každém.
      (Mimochodem, spousta tanců ztvárňuje i sex, ale dělají to v náznacích, ne tak neuvěřitelně explicitně, proto osobně nepovažuju twerk za tanec, natož za uměleckou formu.)

  • Josef Koukal

    Jak je to vůbec s modelingem v zahraničí teď v období Covidu? Pamatuji si na svoji éru, kdy jsem jezdil dva roky skoro po celém světě. Ale to ještě nebyl Covid. Takže předpokládám, že očkování je samozřejmost. To asi není problém. Očkovací centrum Praha navštívíte a vyřešíte. Ale co pak dál? Já jsem totiž většinu práce sháněl přes zahraniční agentury s trochu více profi přístupem, kdežto práce v Čechách mě moc nebavila.

Provozovatel webu, společnost Socialsharks s.r.o., Jankovcova 1522/53, 170 00 Praha 7, IČ 014 170 70, jako správce osobních údajů, zpracovává na tomto webu cookies potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely a v případě vašeho souhlasu také pro retargeting. Více informací. Souhlasím